Zubní implantáty

Implantáty nahradí mezeru/y po extrahovaném/ých zubu/ech a zároveň eliminují nutnost broušení zdravých zubů při zhotovení můstku a umožní nahradit snímatelnou náhradu pevnou zubní náhradou. Jsou upevněné - podobně jako skutečné zuby - přímo v čelisti. Vyrábějí se z titanu a mají dnes většinou tvar válečku. Dříve a někde dosud se používají i ocelové, tzv. žiletkové implantáty. Větší část implantátu je zakotvena v čelisti – v kosti, menší část vystupuje do úst a tvoří v dutině ústní pilíř, na který je pak upevněna umělá zubní korunka či můstek.

Implantáty se staly mocnými nástroji v rukách lékařů i pacientů při řešení celé řady stomatologických problémů. Během desetiletí vývoje, kdy docházelo k neustálému zlepšování jejich vlastností, dospěla implantologie do bodu, kdy je tento způsob ošetření používaný stejně běžně, jako například zhotovení můstku nebo protézy. Implantáty lze použít kde si jen vzpomeneme, od ztráty jednoho zubu, po náhradu celého zubního oblouku. V tomto článku se zaměříme na tři oblasti, kde se implantáty používají nejčastěji. Implantologie není oborem vše řešícím, ale je bez diskuse, že se s ní dnes stále častěji setkáte v běžné stomatologické praxi.

Použití implantátů

Jak bylo řečeno dříve, implantáty lze aplikovat na celou řadu problémů, ale v následujícím textu si ukážeme tři situace, kdy je jejich použití zvláště výhodné a kdy do značné míry mohou výrazně zlepšit kvalitu pacientova života.

• Ztráta jednoho zubu - V tomto případě je použití implantátu zvláště výhodné, pokud zuby sousedící s mezerou jsou naprosto zdravé a nevyžadují ošetření korunkou. Při klasickém ošetření fixním můstkem je potřeba zuby sousedící s mezerou obrousit na korunku, která plní roli pilířové konstrukce. Pokud jsou sousední zuby ve špatném stavu, pak to nemusí být žádný problém, ale jedná-li se o zuby intaktní, nebo jen s malými výplněmi, pak obroušení představuje poměrně agresivní zásah. Zkrátka a dobře korunky jsou vynikající pokud je potřebujete, ale nepříliš dobré pro zdravé zuby!
• Jednostranně zkrácený zubní oblouk - Tento defekt představuje situaci, kdy došlo ke ztrátě v úseku stoliček a třenových zubů a kdy mezeru vzadu neohraničuje jiný zub vhodný pro ukotvení můstku. Tato situace se běžně řeší částečnou snímatelnou náhradou. Při jednostranném postižení je však vzhledem k problematické stabilitě takové protézy toto ošetření značně obtížné. Můstek kotvený na implantáty uchrání pacienta před nošením této poněkud hrůzné kovové konstrukce.
• Ztráta všech zubů v čelisti - Nošení zvláště dolní a někdy také horní celkové náhrady představuje poměrně značné nepohodlí zvláště při žvýkaní, neboť tyto protézy nejsou nijak udržovány na svém místě. Použití různých adhesivních přípravků může tuto situaci poněkud zlepšit, ale o plné spokojenosti pacientů nelze většinou hovořit. Několik implantátů se speciálními attachmenty (zásuvnými spoji) kotvícími protézu mohou však komfort pacienta zlepšit velmi výrazně!

Aplikace implantátů

Implantace je poměrně jednoduchý chirurgický výkon, kterého se nemusíte obávat.Zubní lékař - implantolog opatrně "vsadí" implantát do čelistní kosti. Provádí na běžném zubařském křesle v místní anestezii, která zaručuje zcela bezbolestný průběh výkonu. Implantace jednoho implantátu trvá přibližně 30 minut. Po implantaci odcházíte normálně domů. Pooperační obtíže – bolestivost jsou zejména u menších výkonů mírné. Na přání pacienta lze vystavit pracovní neschopnost. Po dobu 3 - 6 měsíců probíhá hojení, během kterého se vytvoří pevné spojení mezi kostí a implantátem. Tento proces se označuje termínem osseointegrace. Doby hojení je různá v závislosti na kvalitě kosti. V té době je implantát překryt kovovou krycí čepičkou, která lehce přesahuje okraj dásně. Až na několikadenní období nezbytné pro klidné hojení rány může pacient po celou dobu léčby nosit provizorní zubní náhradu, která mu usnadní běžný společenský kontakt i příjem potravy.
Poté je na něj vyrobena zubní náhrada. Po dokonalém vhojení implantátu zhotoví stomatolog klasickým způsobem korunku, můstek nebo protézu se zásuvnými spoji.

Jaké jsou podmínky pro zavedení implantátu?

Jak dlouho implantát vydrží?

První podmínkou je úspěšné vhojení implantátu. Riziko nevhojení se pohybuje v řádu jednotek procent. Případné odmítnutí implantátu ze strany organizmu je sice malým, ale běžným lékařským rizikem, o kterém je pacient předem písemně informován. Nezdary jsou většinou způsobeny bakteriální infekcí, která rozruší pevné spojení mezi kostí a implantátem.
Doba, po kterou implantát v ústech vydrží je ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří úroveň ústní hygieny, kvalita a množství kosti, počet a kvalita vlastních zubů, počet zavedených implantátů a řada dalších faktorů. V zásadě platí, že délka přežití implantátů teoreticky nijak omezená není. Ve skutečnosti se však všechny implantáty takto příznivě nezachovají, takže dle statistik po deseti letech zůstává v dolní čelisti ve velmi dobrém stavu přibližně 95 % implantátů a v horní čelisti okolo 85 - 90 % implantátů. Doposud však není možné stanovit předem stupeň rizika neúspěchu. Pacient se může na dlouhodobé funkci implantátů podílet zejména pečlivým prováděním ústní hygieny. Riziko komplikací se zřetelně zvyšuje kouřením.

Autoři: MUDr. Radek Hulička, Jablonského 446, 379 01 Třeboň a MUDr. et MUDr. Martin Neumann, více o implanátech také zde: Zubní implantáty